V povedeném balíčku Metro Redux, dorazil krom původního Metra 2033, také díl druhý s podtitulem Last Light. Opět se dostáváme do role mladého, leč po událostech prvního dílu mnohem zkušenějšího mladíka Arťoma. Opět nás čeká nelehký úkol při kterém budeme cestovat děsivými tunely moskevského metra. Tentokrát se ale budeme knižním příběhem pouze inspirovat, jelikož má Last Light svůj vlastní příběh, na kterém ale tvůrci hry znovu spolupracovali se spisovatelem Dmitrijem Gluchovským.
Last Light jde vlastní cestou, a tak jsme se dočkali zcela nového příběhu. Ten navazuje na události v první hře, konkrétně pak na špatný konec, kterého se pravděpodobně dočkala valná většina běžných hráčů. Ti co se dopracovali i k dobrému konci si jistě vzpomenou, jak bylo náročné vyzobat všechny morální body, které byly občas rozesety dosti nelogicky a s morálkou či dobrem moc společného neměli.
Arťom cítí vinu za své činy a v druhém dílu dostane šanci, jisté poslední světélko naděje , jak svému svědomí aspoň trochu ulevit, což se stává jakousi první rovinou příběhu v Metro Last Light. Druhou rovinou je pak boj mezi jednotlivými frakcemi a ideologiemi. To bylo jemně naznačeno již v první hře, nicméně v Last Light dostane toto téma mnohem více prostoru. Opět budeme cestovat metrem a podíváme se do hlavních frakcí a dosud nenavštívených stanic.
PŘÍBĚH TENTOKRÁT NEKOPÍRUJE ŽÁDNOU KNIHU
Opět platí, že mají jednotlivé stanice svou nezaměnitelnou atmosféru a tak se budete těšit na každou z nich. V Last Light si užijeme trochu více i povrchu, kde potřebujete k přežití hlavně plynovou masku a dostatek nábojů. Zde ale došlo k drobné změně oproti prvnímu dílu. V Metru 2033 jsem byl zvyklý doplňovat zásoby vždy na stanici.
K mému překvapení jsem zde měl problém najít obchod, kde by se prodávali masky, filtry, lékárničky a podobné zásoby. V jednom momentě jsem si dokonce myslel, že jsem skončil a už se nedostanu dál. Pak jsem ale objevil, že je toho mnohem více poschovávaného v tajných skrýších přímo na povrchu. Drobných změn doznal i arzenál zbraní, kterými si můžeme prostřílet cestu.
MASKY A FILTRY UŽ PŘEKVAPIVĚ NENAKOUPÍTE
Novinkou je třeba odstřelovací puška, kterou jsem ale kupodivu skoro nepoužíval. Dočkáme se také klasik, z prvního dílu a tak jsem většinu hry prošel s oblíbeným kalachem. Další možností je ale hru hrát stealth stylem. Plížit se kolem nepřátel nepozorovaně, k čemuž bohužel hra nutí hlavně na začátku, když utíkáte ze zajetí.
V jisté části, hru ani jinak hrát nemůžete a pak, když už to vypadá nadějně, stejně musíte zůstat skryti, protože jinak se na vás seběhne tolik nepřátel, že přežijete jenom několik vteřin. V této úvodní části jsem se také poměrně často ztrácel a nevěděl kudy pokračovat.
ZAČÁTEK HRY JE ZAMĚŘEN NA STEALT
To sice trochu pomohlo stísněné atmosféře, ale po chvilce to bylo dost otravné. Po počáteční otravě ale začala hra nabírat obrátky. Vydáme se totiž na cestu za posledním Temným, která nás zavede na opravdu zajímavá místa. Nejsme jediní, kdo posledního temného hledají. Jsme ale jediní co to s ním myslí dobře, a tak ho musíme najít jako první.
Už jen proto, že se naše komunikační schopnosti vylepšili a můžeme s temným komunikovat přímo. Tedy jak se dalo čekat, telepaticky.I když si hra drží podobný styl a atmosféra je opět velice hutná. Prostředí je zase trochu jiné než minule. Když vylezeme na povrch, není už zima, tedy ne taková. Začíná jaro a vše je takové barevnější a živější. Místo ledu a sněhu se dočkáme typických ruských močálů.
V NOCI SE NA POVRCHU DOČKÁME SUPER ATMOSFÉRY
Co mě ale nejvíce překvapilo je to, že se dostaneme na povrch i v noci. Najednou hra vypadá úplně jinak a připomíná spíše horor, než střílečku. Je to podobný pocit jako v legendární hře Half-Life 2, když se setmělo a najednou bylo vše jinak. Obloha, budovy, mlha plížící se po zemi. To vše Vás do hry vtáhne a ujistí vás, že tady nejste pánem situace.
Tyto části jsou přitom pěkně nadávkovány a jen tak se neokoukají. Jak se říká všeho s mírou a tak se prostředí pěkně střídají. Co mě ale štvalo stejně jako u prvního dílu byla voda. Pomalu jsem si dával víc pozor abych nespadl do nějaké kaluže, než na monstra pobíhající okolo. I když voda nevypadala hluboce a už vůbec ne nebezpečně, vždy jsem se dočkal animace topení, kdy jsem do vody spadl celý.
DOCELA PŘEKVAPIVÝM PROBLÉMEM JE VODA
Pokud se to člověku stalo víckrát, dostalo ho jedno z monster žijících v těchto vodách. Problém ale je, že tato animace spíš zdržuje a otravuje, než že bych jí bral jako zpestření hratelnosti. Dávejte si tedy pozor na to kam šlapete. Kromě povrchu jsme se dočkali také několika dalších zajímavých prostředí a stanic. Na mě nejvíce zapůsobily temné vody a pak samozřejmě Benátky. Člověk by si tam skoro najal cimru a zůstal. Stanice plná neřádů s pěkným nočním klubem a řekou uprostřed.
O větší část atmosféry se postarala pěkně vypadající grafika, která je oproti původní verzi opět vylepšena. Ne však tak markantně jako u Metra 2033 Redux. Opět stavíme na kvalitní práci světla a stínu, na mlze a kouři. Opět jsme se dočkali mnoha detailů stanic a působivých scenérií venku. Co se zůstalo stejné jsou bohužel i podivné obličeje, které hlavně zblízka vypadají hodně jednoduše a zastarale.
OBLIČEJE VYPADAJÍ JAKO Z VOSKU
Odměnou za to je i na běžném PlayStationu 4 krásných a stabilních 60 FPS a FullHD rozlišení. Klasicky jsou krásně zpracované zbraně včetně všech možných ošoupání a skvěle vypadají také potvory a monstra. Metro si stále drží svou tvář, svůj styl grafiky a to je dobře.
Hra v jistých chvílích, kterých není zrovna málo, připomíná pěkně namalovaný obrázek, a tak jsem jí odpustil i to, že se sem tam nějaký obličej nepovede. Jde holt o úplně jiný styl grafiky, který má své vlastní kouzlo. Já osobně bych spíš uvítal obličeje z Frostbite enginu, ale co už.
METRO MÁ SVŮJ STYL, MÁ SVOU TVÁŘ
Atmosféru pak dokreslují velmi povedené zvuky a dabing. Opět si můžete vybrat z několika jazyků, přičemž ten pravý zážitek přijde s českými titulky a ruským dabingem. Pokud by jste ale nechtěli ruštinu poslouchat, jistě potěší i anglický dabing s východním přízvukem.
Hra je plná různých dialogů a nebo třeba písniček co si zpívají lidé na stanicích. Velmi kvalitní je také hudební doprovod a samotné zvuky příšer, prostředí, nebo třeba zbraní. To vše vás zaručeně vtáhne do děje, zvláště pak pokud umíte dobře anglicky nebo rusky. Ne vše se totiž ukáže v titulcích a občas něco zaslechnete jen tak mimochodem.
S audiovizuálním zpracováním tedy jsem spokojen, ač se po grafické stránce jistě dá mnoho věcí vylepšit a u remasteru jsem tak nějak doufal, že i vylepší. Na větší grafický skok si asi budeme muset počkat na zcela nový díl. Hra jako celek vypadá pěkně děsivě, tedy tak jak má.
Recenze
PS4 Metro Last Light Redux
Metro Last Light Redux, je pěkným a povedeným pokračováním prvního dílu. Drží si svou tvář a ukazuje nám další zajímavá místa. Příběh je poměrně dobrý, ale nedosahuje legendy prvního dílu. Ale není se čemu divit, první díl kopíroval skvělou knihu. Last Light si jde vlastní cestou ale stále si drží skvělou temnou a opravdu hustou atmosféru. Jde o originální, neobvyklou a hlavně kvalitní střílečku, kterou by neměl minout žádný fanoušek knižní předlohy, nebo původního Metra 2033.
Líbí se nám
- Zajímavá zápletka
- České titulky
- Temná atmosféra
- Skvělá hratelnost
Vadí nám
- Nudná úvodní část
- Nepříjemné pády do vody