A tak jsem se dostal i k poslednímu dílu z The Nathan Drake Collection. V té jsme se dočkali všech tří hlavních dílů z konzole Sony PlayStation 3. Buhužel ale už ne vedlejšího Golden Abyss, který vyšel pouze pro PlayStation Vita. Tvůrci ale nechtěli narušovat trilogii na kterou přímo navazuje nové pokračování. Po dvou skvělých dílech, které v této kolekci dostali nově i české titulky se dostáváme konečně k dílu třetímu, kterým celá kolekce vrcholí.
V Drakes´s Deception se vydáme po stopách Lawrence z Arábie. Hra začíná poměrně netradičně velkou rvačkou v baru, která se strhne po ne zrovna vydařeném obchodu. Hned na začátku zjišťujeme, že se Nathan Drake zase o něco lépe pere, a tak se budeme u soubojů muže proti muži zase o něco líp bavit. A to už jen proto, že do soubojů můžeme zapojit i prostředí hry a protivníka praštit i předměty poblíž. Poprvé se také podíváme do dávné minulosti, do doby kdy byl Nathan Drake ještě malý kluk. Zjistíme jak přišel ke svému prstenu a jak poznal Viktora Sullivena, svého budoucího parťáka a vlastně i učitele.
Příběh se opět drží zaběhnutého schématu a je vtipný a jednoduchý ve stylu Indiana Jonese. Opět budeme cestovat po celém světě, což bude trochu oživeno větším počtem postav v týmu. Podíváme se do Francie a pak budeme pokračovat na východ. Lokality budou bohužel zajímavější až v druhé polovině hry. Jako nejslabší část beru Syrii, poměrně dlouhou misi odehrávající se v noci.
Hra je zábavnější ve své druhé polovině
Jakmile ale dorazíme do Jemenu, začne hra nabírat na otáčkách. Čeká nás tam detailně zpracované tržiště a krásná poušť pro kterou mám určitou slabost. Nathan na sobě navíc bude mít stylový obleček, včetně jeho legendárního šátku. Osobně si myslím, že je to jeho nejlepší outfit, i když stylový oblek s krvavou skvrnou má také své kouzlo. Zajímavé budou ale i další lokality jako je Francie nebo legendární loď.
Celkově mi ale bohužel druhý díl a prostředí v něm přišla mnohem zajímavější. Nebyly tam hluchá místa jako tady. Ze trojky jsem tak nadšený nebyl, a to je opravdu škoda. Přeci jenom zarostlá Francie měla podobný efekt jako džungle v předchozích dílech a to nové a neokoukané přišlo až s rozpálenou pouští.
Ovládání mě překvapivě trochu zlobilo
Nadšený jsem nebyl ani ze samotného ovládání. Možná to je jen pocit ale ve třetím remasterovaném díle jsem měl problémy s tím, aby se Nathan zachytil tam kde chci a hlavně aby skočil tam kam chci, což se mi ve dvojce zkrátka nestávalo. Možná se trochu změnila logika, možná už mi neslouží ruce, ale jistý rozdíl tam byl. Čekal jsem, že u remasteru bude vše dotažené k dokonalosti, hlavně pak ovládání, ale toto mě trochu zklamalo.
Hratelnost to ale na štěstí moc neovlivnilo. Jen občas na některé římse zůstanete déle než by bylo zdrávo. Na římsách přitom budeme tradičně každou chvilku a budeme na ně skákat ze všech možných i nemožných míst, jakoby gravitace občas vynechávala, nebo jako kdyby měl Nathan mechanické ruce. To je u tohoto typu hry ale normální. Podobně je na tom i kolegyně Lara s nezničitelnými prsty. Člověk s tím tak nějak počítá, ale přesto to to občas vyvolá lehký úsměv.
Zase o něco zábavnější je boj zblízka
Zábavnější mi ale přišly samotné souboje. Nathan má k hned dispozici několik nových pohybů, a tím jsou souboje zblízka zase o něco zábavnější. Střílení je vyvedeno také velmi kvalitně a zábavně. K boji jsem opět používal své oblíbené AK, které je v písečném prostředí obzvlášť stylové. Na můj vkus je ale ve hře stále moc přestřelek a akce. Je mi jasné, že většině hráčů to tak sedí, ale já bych raději trochu víc dobrodružství, hádanek a příběhu.
Hádanek se ale přeci jenom dočkáme. Nebudou kdo ví jak složité, ale přesto potěší a dotvoří atmosféru hledače pokladů. Jejich obtížnost je tak akorát, aby člověk nebyl frustrován nekonečnými zákysy, ale přesto měl pocit, že něco objevil. Tradičně jsem měl trochu problém s logikou zápisků, ale nešlo o nic hrozného. Více než deset hodin zábavy je vylepšeno kvalitním českým překladem v podobě titulků.
Tentokrát jsme se nedočkali multiplayeru, titulky ale zůstali
Drake’s Deception byl nakonec prvním dílem na PlayStationu 3, který české titulky obsahoval. Nechybí tedy ani v remasterované verzi. Snad se jednou stane na českém trhu standardem. Co ale naopak chybí je multiplayer, ktery si někteří hráči dost oblíbily. Oficiálním důvodem je uvolnění serverů pro betu Uncharted 4 v době vydání kolekce a dnes asi i samotný multiplayer již vydaného čtvrtého dílu. Pokud jste tedy měli u Uncharted rádi hru více hráčů, popřemýšlejte spíš o čtvrtém dílu.
V remasterované edici jsme se samozřejmě opět dočkali stabilních 60 snímků za vteřinu při plném FullHD rozlišení, a to i na běžném PlayStationu 4. Samozřejmostí jsou také nové textury, modely postav, nasvícení a nebo třeba remasterovaný soundtrack. Grafika se od remasteru druhého dílu zase tak moc neposunula, ale je zase o kousek dokonalejší. Tak velký skok jako mezi prvním a druhým dílem se ale ani náhodou nekoná.
Zase o chloupek krásnější
Přeci jenom konzole Sony PlayStation 3 měl své limity. Nutno říci, že zrovna studio Naughty Dog se o vyždímání výkonu z PlayStationu 3 snažili a byly v tom mistry. S každým dílem se zdokonalovali až to vše vyvrcholilo nádherným Last of Us, což byla jedna u nejkrásnějších her pro tuto konzoli. Vraťme se ale ke třetímu Uncharted. Skok sice není tak výrazný, ale přesto tu jisté rozdíly jsou. Především se s každým dílem zlepšuje zpracování postav. Obličeje a také vlasy jsou zase o něco hezčí a detailnější, ač se drží své stylizace. Nevylepšovala se ale jenom grafika.
Změn doznalo i chování zbraní. Ovládání se sjednotilo a třeba házení granátů konečně funguje normálně a intuitivně. Můžete si dokonce vybrat z několika různých obtížností. Tou nejnižší je Explorer. Pokud vás zajímá jen příběh, neměli by jste mít problém hru dohrát. Opakem je pak obtížnost Brutal, která je prostě brutální. Ano název opravdu sedí. Samozřejmě za dohrání na nejvyšší obtížnost získáte také patřičnou trofej.
Brutální obtížnost jenom pro šílence
Doporučuji to ale jen opravdu zkušeným hráčům z řad skalních fanoušků série. Třetí díl je součástí povedené The Nathan Drake Collection. Než se do něj ale pustíte, bylo by rozumné dát si po dvojce malou pauzu. Zahrajte si něco úplně jiného, vyčistěte si hlavu a pak se k této kolekci vraťte. Jinak se vám může snadno stát, že třetí díl tolik nechytne. Dostaví se pocit přežrání, kdy vám sice chutná ale je toho prostě už moc, přičemž je to více méně to samé. Přeci jenom hry Uncharted mají podobný mustr, který je sice pěkně zamaskován, ale pokud hrajete tři díly za sebou, jistě si ho všimnete.
Recenze
PS4 Uncharted 3 Drake´s Deception Remastered
Uncharted 3 Drake's Deception je krásným završením trilogie. Tato hra není dokonalá, bohužel nepřekonala druhý díl, ale nemám jí to vůbec za zlé. I trojka patří mezi zlatý fond her pro konzole Sony PlayStation a jen tak na ni nezapomeneme. Hra se povedla, dobře se hraje a je velmi zábavná. Dialogy postav jsou jako vždy na skvělé úrovni. Otcovský vztah mezi Sullym a Nathanem, vztah mezi Nathanem a Elenou. To vše funguje na výbornou. Pokud si tedy The Nathan Drake Collection rozumně nadávkujete, je to jasná koupě.
Líbí se nám
- Nádherná grafika
- Skvělý příběh
- Smysl pro humor
Vadí nám
- Slabší první část hry
- Až moc střílení